SKOROJARO
Jestli mám něco opravdu ráda, tak jsou to svěží rána, kdy se vše teprve probouzí. Dnes je nádherný mrazivý den. Slunce pozvolna dopadá na trávu a modré nebe kouzlí úsměv na tváři. Jakoby čas v této době plynul jinak. Pomaleji. Alespoň pro mě ano.
Dnes bych se s vámi ráda podělila o něco moc krásného, co mi vstoupilo do života a tím je Učení Bruno Gröninga. Nechci se rozepisovat o tom, kdo to byl a co dělal a stále dělá. Pokud to kohokoli z vás zaujme, jistě si k němu cestu najde. Ráda bych napsala o tom, jak pomáhá mně.
Prožívám nesmírnou úlevu, když při každém Einstellen mohu odevzdat všechny zlé myšlenky, slova, činy, nedůvěru, strachy nebo záležitosti, se kterými si nevím rady. Vznikne pak obrovský prostor uvnitř mě, v mé mysli, jakoby někdo vyvětral a vše staré a zatuchlé vyletí oknem pryč a zbyde krásné NIC. Místo, prostor, kam pak vtrhne ten překrásný pocit klidu, důvěry, lásky. Často během Einstellen pláču, čistím staré rány. Nebo pláču dojetím, jak krásný život tady na Zemi žiji, vděčností, že tu můžu být. Je to nádherný hřejivý pocit v mém srdci, spojení se všemi a vším. Cítím brnění v rukou a to jak do mě proudí síla a energie. Jsem šťastná, že během Einstellen mohu prosit o vše dobré do svého života, o zdraví a ochranu a i o konkrétni věci, které si ze srdce přeji a které se dříve či později stanou, dějí.
Mnoho z nás má jistě své nástroje, které pomáhají, přináší úlevu. Tohle je jeden z mých.
Krásné dny plné důvěry a lásky.
Lucka
